Jeřáb pracuje ve shodě prostřednictvím čtyř hlavních mechanismů: zvedání, pojezdu, vylamování a otáčení. S využitím koordinace mechanických a elektrických systémů dosahuje vertikálního zvedání a horizontálního pohybu těžkých předmětů.
Pracovní proces jeřábu je cyklická akce, zahrnující především vyzvednutí předmětu, zvedání, přemisťování, vykládání a vracení do původní polohy. Jeho základní princip je založen na kombinaci principu páky, silového-úsporného mechanismu kladkových systémů a systému přenosu síly, který mu umožňuje zvednout předměty několikanásobně nebo dokonce desetinásobně, než je jeho vlastní síla, s relativně malou hnací silou.
Celý pracovní postup je následující:
Zvedací mechanismus: Jako nejzákladnější a nejdůležitější část jeřábu používá k pohonu bubnu elektrický motor, který zase pohání ocelové lano a kladkový systém pro zvedání a spouštění háku. Kladkový systém dokáže znásobit sílu, čímž ušetří až 8násobek námahy, což umožňuje zvednout 50tunový předmět pouze asi 6 tunami tažné síly.
Pojezdový mechanismus: Zodpovídá za podélný a boční pohyb jeřábu nebo vozíku, realizující horizontální přepravu těžkých předmětů. Dodává se ve dvou formách: na kolejnici-namontovaný na kolejnici a bez kolejnice.
Luffovací mechanismus: Používá se především u jeřábů s výložníkem, upravuje pracovní poloměr změnou úhlu nebo délky výložníku, čímž se rozšiřuje pracovní rozsah.
Otočný mechanismus: Umožňuje otáčení nástavby (jako je výložník) kolem středové osy, čímž je dosaženo 360stupňového pracovního pokrytí a zlepšuje se flexibilita.
Zdrojem energie jsou obvykle elektřina nebo spalovací motory. Moderní jeřáby většinou využívají elektrické pohony kvůli jejich čistotě, účinnosti a snadnému ovládání. Řídicí systémy (jako jsou omezovače zatížení a indikátory amplitudy) monitorují provozní stav v reálném čase, aby byla zajištěna provozní bezpečnost.
